Tvar obočí není otázka módy, ale proporcí. Stejná linie, která u oválné tváře vypadá elegantně, dokáže u podlouhlé tváře přidat další centimetr výšky a u hranaté zvýraznit čelist. Následující postup používáme ve studiu u každé nové klientky.
1. Tři body, které rozhodují
Každé obočí stojí na třech souřadnicích. Než začneme cokoli odstraňovat, vyznačíme si je bílým pigmentem a klientka je schválí v zrcadle.
- Začátek — svislice vedená od vnitřního koutku oka nahoru. Obočí, které začíná dál od nosu, opticky rozšiřuje střed tváře.
- Nejvyšší bod (zlom) — nad vnějším okrajem zornice při pohledu vpřed. Posun dovnitř vypadá překvapeně, posun k okraji spouští vnější třetinu.
- Konec — přímka od nosního křídla přes vnější koutek oka. Konec, který spadne pod úroveň začátku, vždy působí smutně.
Až uvnitř tohoto rámce se rozhoduje o výšce oblouku, šířce a délce ocasu — a právě to určuje typ tváře.
2. Pět typů tváře a co jim sedí
Kulatá tvář
Šířka a výška jsou podobné, rysy jsou měkké. Cílem je dodat vertikální linii: vyšší oblouk s jasnějším zlomem a spíše kratší, zdvižený ocas. Vodorovné, přímé obočí kulatou tvář rozšíří.
Oválná tvář
Proporce už jsou vyvážené, takže nic nekorigujeme. Nejlépe funguje měkký přímý tvar s nízkým zlomem a rovnoměrnou šířkou. Chyba je „zlepšovat" — dramatický oblouk oválnou tvář zbytečně napíná.
Hranatá tvář
Výrazná čelist a široké čelo potřebují protiváhu v zaoblení. Plynulý oblouk s jemným, tenčím koncem rysy zjemní. Ostrý „ptačí" zlom naopak zdůrazní každou hranu.
Srdcovitá tvář
Široké čelo a úzká brada. Pomáhá kratší tvar se středně vysokým obloukem, který přenese pozornost do středu tváře. Dlouhý ocas horní třetinu tváře ještě rozšíří.
Podlouhlá tvář
Delší proporce zkrátíme vodorovnější linií: minimální zlom, delší tělo obočí, mírně širší začátek. Vysoký oblouk je tu nejčastější chyba — přidá tváři další výšku.
3. Přehledová tabulka
| Typ tváře | Oblouk | Ocas | Čemu se vyhnout |
|---|---|---|---|
| Kulatá | vysoký, jasný zlom | kratší, zdvižený | vodorovná linie |
| Oválná | nízký, měkký | rovnoměrný | dramatický zlom |
| Hranatá | plynule zaoblený | tenčí, jemný | ostrý úhel |
| Srdcovitá | střední | kratší | dlouhý ocas |
| Podlouhlá | minimální | delší, vodorovný | vysoký oblouk |
4. Čtyři nejčastější chyby
Trháte spodní linii do tenka. Spodní hrana drží tvar. Když ji ztenčíte, obočí ztratí rámec a oko opticky spadne.
Zkracujete ocas. Vnější třetina dorůstá nejpomaleji a u části klientek už nedoroste vůbec. Ve studiu ji proto nikdy nekrátíme na první návštěvě.
Kopírujete tvar z fotografie. Obočí na fotce patří k jinému rozestupu očí a jiné výšce čela. Přenést se dá princip, nikdy ne obrys.
Řešíte tvar barvou. Tmavší pigment nezachrání špatnou geometrii — jen ji zvýrazní. Pořadí je vždy tvar, pak odstín.
5. Jak si tvar zkusit doma
Vezměte světlý pudr nebo korektor a nakreslete si zamýšlenou linii nad stávající obočí, ne do něj. Vyfoťte se v denním světle zpředu a ze tříčtvrtečního profilu. Pokud vám tvar sedí na obou fotkách, teprve pak má smysl něco odstraňovat — a i tak doporučujeme první úpravu udělat ve dvou krocích.